Úvod

___

___

Dnes je mi sedmatřicet. Musím říct, že to byly zajímavé roky. Když se ohlédnu na prožité životní etapy, vidím, jak mě mé úspěchy i propady, triumfy i duševní bolest formovaly. Ušla jsem cestu od malé pilné holčičky přes šplhounskou puberťačku po lehkomyslnou snivou dvacítku. A dnes už je mi přes třicet. Stala jsem se matkou, podnikám a už vím, co je pro mě v životě hlavní.

___

___

Ach ty neustálé řeči o tom, že bych měl někomu něco vracet za své studium, už mě pěkně s..ou… Jediné osoby, kterým mám co vracet, jsou má matka a můj otec, kteří mne podporovali a živili nejen po dobu studií, ale i v mých 27 letech, co jsem vyšel z vysoké školy a neměl jsem nic. 

___

___

Každý den ráno, poté co se probudíme, jdeme na pomyslné nádraží, kde vždy stojí dva vlaky. Červený a modrý. Vždy si vybíráme ten, do kterého nasedneme. Když nasedneme a vlak se rozjede, už se těžko vystupuje a přesedá.

___

___ 

Koza si potrpí na elegantní zevnějšek a ráda se předvádí, je umělecky nadaná, miluje přírodu. Mohla by být nejšaramantnější bytostí na zemi, kdyby nebyla tak nestálá a pesimistická. Nikdy není spokojena se svým osudem a přivádí své spoluobčany až k zoufalství svými výroky. Své slabé stránky a vnitřní nejistoty zakrývá silnou arogancí.

____

___

___

___

___

Jednoho dne mi kamarádka povídá: "No, máš hezký web. Je na něm skoro všechno, ale nejsou na něm symboly, které jsou na oblčení a prádle." Přikývl jsem a řekl, že má pravdu a odvětil, že co není, může být. Takže přání plním a přeji všem spoustu čistého a nezapraného prádla :)